Jsou výrobky, které my lidé zhotovíme snadno i pouhýma šikovnýma rukama. Ale takových věcí už je dnes málo. Vzhledem k tomu, jak jsme my lidé nároční, se musely i výrobní postupy významně zdokonalit. A tak se dnes výrobci neobejdou ani bez nejrůznějších strojů a nástrojů. Kdyby je neměli, neodvedli by požadovanou práci a nevydělali by si. Ukázkovým příkladem toho, jak je důležité mít vhodné vybavení, je kovovýroba. To je jeden z oborů, v nichž se prostě nelze bez strojů a nástrojů vůbec obejít. Protože jak byste tu chtěli něco vyrobit, kdybyste neměli nic než své ruce?
To by přece vůbec nešlo! Tenčí kusy kovu by se vám možná podařilo ohnout, někdy byste je třeba trochu poupravili údery dejme tomu kamenem, ale to by bylo na hony vzdálené ideálu. A prospěšné výrobky by tak nevznikly. Takže se všichni, kdo hodlají s kovy pracovat, patřičně vybavují. Pořizují si to, co jim pomůže jejich náročné úkoly zvládnout. Utrácejí za stroje a nástroje peníze, dokud to jde. A když už to tak dál nejde? Pak se musí začít šetřit. Jenže vybavení je nezbytné. A tak si nelze často říci, že se určitý nástroj nekoupí, protože je moc drahý. To, co je potřeba, se koupit musí.
A kam se obrátit, aby nebylo shánění dílenského a továrního vybavení tak drahé? Nejlepší je nakupovat tam, kde se prodává to požadované, a to z majetku těch, kdo už to nepotřebují. Když se někdo určitého náčiní potřebuje jakožto nepotřebného zbavit, prodává to klidně i pod cenou. A protože lidé nevědí, kde právě co zajímavé přebývá a je tedy levně k mání, je dobré vědět i to, že existuje obchodník, který se živí takovým přeprodejem nadbytečného vybavení. Levně ho skupuje tam, kde už ho nepotřebují, a pak to může levně prodávat těm, jimž je to třeba. A tak se dá výhodně sehnat levně ledacos. Třeba i trapézový závitník, bez kterého se neobejde nejeden člověk pracující s kovy.
