Máte ve vašem bytovém domě nainstalovanou vzduchotechniku? A kdy naposledy jste ji nechali revidovat a čistit? Pokud na tuto otázku budete reagovat znepokojivě, co je nám po tom, a proč se zabývat takovým nesmyslem, když je to stejně jen plechové potrubí, co není vidět, a jehož „úklid“ stejně nikdo neocení, pak vás zarazíme s tím, abyste se více do hloubky zajímali o to, jak vlastně toto zařízení pracuje, a jaké smrtící nebezpečí tu na vás číhá. Ano, v jistém kontextu je to smrtící nebezpečí, navíc podobné časované pumě, která exploduje neznámo kdy i bez vaší asistence. Co je vlastně na těchto zařízeních tak nebezpečného?
Za všechno může kyslík – kdyby neexistoval kyslík, neexistoval by ani oheň. Oheň je vlastně prudký okysličující proces, extrémní chemická reakce se vzdušným atmosférickým kyslíkem, a uděláte-li pokus s hořící svíčkou, kterou přiklopíte sklenicí, za chvíli plamen zhasne, jakmile vyčerpá všechen kyslík ze svého bezprostředního okolí.
Do vzduchotechniky v paneláku neustále proniká při jejím provozu prach, ten je pro lidský zrak takřka neviditelný, takže si toho ani nevšimnete. Jenže kromě prachu se do potrubí dostává (hlavně z kuchyňské digestoře) i mastnota – rozptýlený tuk z vaření, pečení a smažení jídel. A kombinace prachu a mastnoty – tedy mastný prach – je velmi lepkavý a má tendenci ulpívat na stěnách potrubí. Jakmile jeho tloušťka dosáhne jednoho milimetru, ano pouhého jediného milimetru, vznikne tu nebezpečná hořlavá a někdy i výbušná směs. Stačí pak tuto směs zapálit jiskrou od sporáku, a máte „vymalováno“. Můžete během krátké doby kompletně vyhořet. Proto se vyplatí mít doma práškový hasicí přístroj (pro všechny případy, nejen kvůli vzduchotechnice, ale třeba i kvůli elektroinstalaci a nabíjení mobilních telefonů) a samozřejmě se vyplácí nechat vzduchotechniku revidovat a čistit.
