Na co myslet, pokud si na kolej nebo na byt berete svého ještěrčího či hadího mazlíčka

Kdo by to byl řekl, někteří lidé zkrátka nesnesou ta roztomilá očka a kmitající jazýček. Je to ale fakt. Sice je to pěkná věc, chovat takové, dnes již všední, zvířátko jako hada nebo pořádného ještěra, ale ne všichni to považují za něco, co by chtěli mít u hlavy, když se učí na zkoušku nebo snad i když spí. Spoustu lidí se ráda na hada podívá, třeba v zoo, ale že by s nimi museli nutně žít, to zas ne. Byť to prvních několik dní vypadá, jako že to zvládnete, občasné řvaní ještěrů nebo neustále syčení a plazení se po teráriu vás může časem přivádět k jistým „obtížím“ klidného spánku.
ošklivý leguán.jpg

Nebo když si had hraje s myší, kterou nejdřív nechá v záchvatu smrtelného záchvatu pískat pár hodin a až potom ji milostivě zblajzne. Ideálně by to měl být co nejrychlejší proces, pokud ale majitel odjede na víkend a vy tam nic živého házet nechcete, tak se holt musí naházet „do zásoby“.


První okamžiky krmení


Podivuhodně, ne všichni jsou zvyklí na myš, kterou pomalu opouští život, nebo na neustále cvrlikání a občasný útěk cvrčků. Samozřejmě, za chvíli si na to všichni zvyknou, i tak je to ale něco, co by bylo pěkné před pořízením nebo „příjezdem“ ostatním sdělit. I někteří chlapci jsou slabší povahy a nemusí tak ustát sdílenou domácnost s vašim šupinatým přítelem.
hlava hada.jpg


Raději se vždycky zeptejte


Vždycky je dobré se nejdříve zeptat, a potom konat. Vyjdete z toho jako ten zodpovědný a kompromisní a předejte ošklivým řečem, které si vaši noví spolubydlící budou šuškat v době, kdy tam nejste. Nejdůležitější je ale přesně tahle jedna věc – nikdy nenechte vašeho hada nebo ještěrku utéct nebo ztratit. Pokud se někdo bojí hadů, tak to ještě snese, když je had ve svém skleněném vězení, ale jestli takovému člověku po příjezdu oznámíte, že had je někde pod jeho postelí, tak vás nejspíše zaškrtí vlastními tkaničkami od bot. Jděte na to diplomaticky!